Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Háčkování pro začátečníky - vzory pro háčkování

Vzory pro háčkování

Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.

Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.

Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.

Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.

Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.

Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými oky.

Násadové háčkování: K této technice potřebujete kromě háčku ještě kolík nebo zvlášť dlouhou pletací jehlici o průměru asi 2,5 cm. Doplňkový nástroj se používá k navinování smyček příze a k vytváření velmi otevřených krajkových ok.

Postup: Začněte uháčkováním základního řetízku háčkem střední velikosti. Vpíchněte háček do prvního oka a vytáhněte dlouhou smyčku. Kolík (či jehlici) držte v levé ruce a vytvořenou smyčku na něj navlečte. Vytáhněte smyčku z dalšího oka základního řetízku a umístěte na kolík. Smyčky na kolíku se následně různými způsoby zpracovávají podle toho, jaký vzor chcete vytvořit. Nejjednodušší vzor vznikne, když do každé smyčky na kolíku uháčkujete krátký sloupek. Další řadu vypracujete stejně jako v předchozím postupu a znovu uháčkujete řadu krátkých sloupků. Před zhotovením další řady smyček můžete také uháčkovat několik řad zvoleným vzorem. Dekorativního efektu známého jako paví oko dosáhnete tím, že háček vpíchnete do několika smyček najednou. Stáhněte z kolíku čtyři smyčky a jednou je zakruťte. Udělejte jedno řetízkové oko, aby smyčky držely pohromadě. Pak uháčkujte čtyři krátké sloupky do středu neboli do „oka“ této skupiny čtyř smyček. Stáhněte z kolíku další čtyři smyčky a postupujte stejně. Takto pokračujte do konce řady, kdy budete mít několik spojených kroužků. Pro druhou řadu práci neobracejte. Zleva doprava vytahujte smyčky ze zadních smyček jednotlivých krátkých sloupků a navlékejte je na kolík. Uháčkujte další řadu k otočení série „ok“ jako v první řadě. Opakujte a po ukončení druhé řady uzavřete. Křížením rozdílných skupin smyček a háčkováním řad různých ok mezi smyčkovými řadami lze vytvořit množství vzorů. Z těchto ok lze rychle zhotovit přehozy, které vypadají zvlášť efektně ve více barvách.

Povrchové háčkování: Povrchové háčkování, jak již sám název napovídá, je háčkování na podkladě, kterým může být látka nebo hladký háčkovaný díl (například z krátkých sloupků). Všechna oka se vytvářejí s přízí vedenou na přední straně práce. Chcete-li si povrchové háčkování vyzkoušet, nakreslete si schéma založené na počtu ok podkladu. Tímto schématem se pak řiďte při rozmísťování povrchových ok. Udělejte si na háčku základní oko. Vpíchněte ho seshora do látky a nahoru okem nad ně nebo vedle něj. Udělejte jeden krátký sloupek. Vložte háček do dalšího oka a postupujte stejně. Můžete háčkovat krátké sloupky vedle sebe nebo trsy či jiná složená oka v různých seskupeních. Můžete také použít různé barvy a tvořit lístečky či kvítky. Až budete zkušenější, můžete háčkovat povrchová oka i na vzorovější podklad.

Amigurumi: Amigurumi je nově vzniklá japonská technika výroby malých panenek, zvířátek a dalších tvarů. Jakmile se naučíte háčkovat do kruhu, je zhotovení těchto panenek velmi jednoduché. Vzory najdete na internetu. Bez ohledu na to, co představují, mají všechny figurky jeden společný rys. Hlava je proporcionálně mnohem větší než zbytek těla a končetiny. Panenky se háčkují ve spirálách do kruhu, obvykle se začíná hlavou, která se pak ujímá ke zhotovení válcovitého tělíčka. Tato část se vycpe a zašije. Někdy se do základny těla přidává závaží, aby panenka nepřepadávala. Ruce a nohy se háčkují zvlášť, také do kruhu, pak se přišijí. Další prvky lze doplnit pomocí výšivky nebo kousků plsti. Při zhotovování této panenky výborně využijete různé zbytky.

Plastické háčkování: Plastické háčkování přebírá techniky z mnoha ostatních způsobů háčkování k vytváření plastických vzorů. Plasticity se docílí prací pouze do jedné smyčky nebo háčkováním okolo sloupku zepředu či zezadu. Pravděpodobně nejznámější formou plastického háčkování je irské háčkování.

Aranské háčkování: Při aranském háčkování se používají základní oka, ale dělají se v podobě připomínající aranské pletení. Mnoho ok je vystouplých, protože se háčkují zepředu nebo zezadu kolem sloupku či do podkladové síťky.

Postup k vytvoření copánku ze 4 ok: Háčkujte do bodu, kde má být copánek. Vynechejte 2 oka a uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem dalších 2 ok. Veďte háček zpět před přední část těchto 2 ok a ve správném pořadí uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem 2 ok, která jste vynechali. Ve zpáteční řadě háčkujte oka normálním způsobem. Pokud chcete vytvořit širší copánky, můžete použít oka delší než dvakrát nahazované sloupky tak, aby se přes copánky dostatečně roztáhla. Copánky prostřídejte skupinami nopek nebo zrnek, abyste docílili plastičtějšího aranského vzoru. Háčkujte oka připomínající perličkový vzor střídáním polosloupků a krátkých sloupků přes určitý počet ok a řad. Můžete také háčkovat řady ok na povrchu a vzájemně je křížit, aby vzor připomínal copánky.

Goblénové háčkování: Goblénová technika je forma pestrobarevného háčkování, kdy se v jedné řadě užívají pouze dvě barvy. Nepoužívaná příze se vede po zadní straně práce a zakrývá se pracovní přízí. Vzory se háčkují téměř výhradně krátkým sloupkem. Proto to bývají geometrické nebo stylizované obrázkové vzory založené na čtvercích jako ve výšivce počítané na nitě. Křížkový steh lze snadno převést do goblénového háčkování, protože je možné pracovat v řadách nebo do kruhu.

Tkané háčkování: Tkané háčkování je nejjednodušší formou háčkování. Jedinou obtížnou částí je navrhnout si vzor. Nejprve si zhotovíte podkladovou síťku, která může být jednobarevná nebo proužkovaná. Síťka se většinou háčkuje filetovou technikou krátkými nebo dlouhými sloupky prokládanými jedním či dvěma řetízkovými oky. Čím více řetízkových ok odděluje oka, tím více vláken je třeba k protkání sloupečků okének. Když máte síťku hotovou, nastříhejte přízi na příslušnou délku a protkejte ji jednotlivými okénky. Střídáním barev ve sloupečcích můžete získat pokrývku s tartanovým dojmem.

Bubínkové háčkování: Bubínkové háčkování je příbuzné krajce. Pracuje se na kusu tkaniny napnuté ve vyšívacím rámu nebo bubínku. Výsledek vypadá jako křížková výšivka, ale práce s háčkem je rychlejší, zejména pokud zvolíte samostatně stojící rám, který vám umožní používat obě ruce. Chcete-li si to vyzkoušet, držte háček nad prací a přízi pod ní. Protlačte háček tkaninou a naberte přízi. Protáhněte přízi tkaninou nahoru. Se smyčkou stále na háčku ho znovu vpíchněte kousek vedle a vytáhněte další smyčku. Protáhněte tuto druhou smyčku první, jako kdybyste dělali pevné oko. Pokračujte ve vpichování háčku do tkaniny a v protahování každé nové smyčky smyčkou na háčku. Takto vytvořená oka by měla být všechna stejně velká.

Všechny hlavní druhy ok, pokud jsou použity samostatně řadu po řadě, vytvářejí jednoduchou textilii, která je z obou stran stejná. I když jsou součástí vzoru, je často obtížné určit rubovou a lícovou stranu práce (pak pamatujte, že pokud máte začáteční nitku práce vlevo, díváte se na líc). Tyto druhy ok se hodí k háčkování takových věcí, jako jsou šály a přehozy, kde bývá rubová strana někdy viditelná.

Krátký sloupek, polosloupek a dlouhý sloupek jsou poměrně pevná oka, vhodná například na kabátky. Lze je uplatnit samostatně nebo v kombinaci s jinými druhy ok. Nejjednodušší vzory se tvoří háčkováním některého ze základních ok a následně jednoho či dvou řetízkových ok místo řádného oka. Tím dodáte textilii otevřenější vzhled. Delší oka je nejlépe kombinovat s jinými, abyste získali nejrůznější vzory. Dlouhé sloupky mají tendenci klesat, zejména pokud háčkujete silný oděv. Než háčkovaný kus dokončíte, přes noc ho pověste, aby se oka usadila.

Pevné oko není skutečné oko k vytváření vzorů, ale je velice užitečné. Používá se k posouvání háčku podél řady k uháčkování dalšího oka nebo jako způsob uzavření při tvarování průramků nebo průkrčníků. Rovněž je vhodné k vytváření pikotek a při kruhovém háčkování k posunu na správné místo pro uháčkování další části vzoru. Pevné oko lze také použít ke zhotovení šňůrek.

Pevné oko, řetízkové oko a krátký sloupek lze rovněž použít ke spojení švů nebo dokončení práce jednoduchým obroubením, kterým se začistí výstřihy či okraje rukávů.

Zdroj: Háčkování pro začátečníky
Zveřejněno: 31.7.2016



SiteMAP