Facebook Twitter Pinterest email tisk

Rotavátor - rotavátor

Rotavátor

V podstatě lze rotavátory rozdělit do čtyř základních skupin: ruční, motorové, traktorové a elektrické.

Při výběru stroje volte z nabídky osvědčených výrobců. Nelitujte vyšší částky, kterou za rotavátor zavedené značky dáte – bude vám sloužit dobře a v případě potřeby se snadno dovoláte reklamace a můžete k němu dokoupit i další komponenty. Rotavátor využijete na malé i velké zahradě, jen musíte vybrat ten správný typ.

Při výběru vždy zvažte výkonovou kategorii, zvolte podle četnosti používání kultivátoru a velikosti obdělávané plochy.

Každý rotační nožový rotavátor má zvláštní okopávací nože, které dokonale rozmělní a nakypří i těžší půdy. Podle konstrukce se kultivátory rozdělují do následujících tří skupin:

Okopávací nože můžete vybírat buď úhlové pro lehčí půdy, nebo kopinaté pro těžké půdy s příměsí jílovité složky. Tyto nože díky jednoduchému systému vyměníte za dvanáctipalcová kola a lze s nimi provádět další různorodé práce.

Většina rotavátorů má možnost volby šíře pracovního záběru podle vaší potřeby. U nejmenších strojů se pracovní záběr pohybuje od třiceti do padesáti centimetrů, hobby stroje nabízejí šíři šedesát až devadesát centimetrů.

U profesionálně orientovaných strojů si vyberete přesně podle svých požadavků: většina takových pomocníků má volitelný záběr od třiceti do sto patnácti centimetrů, přičemž ideální záběr bývá okolo osmdesáti centimetrů. Samozřejmě že na těžkou půdu je vhodné volit záběr menší a plochu zpracovávat třeba nadvakrát.

Plný záběr stroje je opravdu vhodný jen na zpracování velmi lehkých půd, navíc otáčení na souvrati nebude při záběru přes metr také nijak jednoduché.

Rotavátor zvládne takové namáhavé práce, jako je prokypření půdy, zapravení hnojiv, pletí, přihrnování řádků, vyorávání, orba, rozrušení hrud a srovnání povrchu půdy po sklizni; vyhrabávání stařiny, vertikutace a provzdušnění trávníku.

Rotavátor je v podstatě kypřič půdy, jehož nožové ústrojí rychle (asi 100–160 ot/min) rotuje v půdě, čímž ji rozruší do hloubky 18–20 cm. Tím umožní přístup vzduchu do půdy, promísí ji například s hnojivy, kompostem a podobně.

Půdu je vhodné prokypřit na jaře před sadbou a na podzim po orbě. Pravidelně obdělávanou půdu na záhonech již většinou není třeba orat, postačí prokypření.

Zdroj: Rotavátor
Zveřejněno: 11.7.2016



SiteMAP