Facebook Twitter Pinterest email tisk

Puklice - puklice

Puklice

Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.

Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, PlanococcusNipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.

Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů PhormiumCordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.

Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.

Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.

Červci patřící do rodů PseudococcidaeEriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Samičky jsou bezkřídlé a mají dobře vyvinuté nožky. Samečci těchto rodů jsou subtilní a okřídlení. Vyskytují se nejvíce na rubech listů.

Na pokojových a skleníkových rostlinách škodí například puklice polokulovitá, puklice kaktusová, puklice hnědá, olivová a oranžovníková; na venkovních okrasných i ovocných dřevinách škodí puklice lísková, švestková, puklice březová a na jehličnanech puklice smrková. Vajíčka kladou samice pod sebe a snůšku do vylíhnutí tedy chrání tvrdý voskový štítek. Dospělé samičky jsou přisedlé, nepohyblivé. Vývojový cyklus na pokojových rostlinách probíhá průběžně celoročně, je závislý zejména na teplotě a trvá 35–45 dnů. Na venkovních dřevinách mají puklice většinou jen jednu generaci v roce. Napadeny mohou být různou intenzitou všechny pěstované rostliny.

Chomáčky podobné vatě jsou dokladem přítomnosti vajíček na rostlině. Kde jsou přítomni červci rodu Rhizoecus, existují voskové usazeniny a bělomodravá hmota přichycená ke kořenům rostlin.

Některé druhy červců se rozmnožují bez oplodnění a existují druhy, které rodí živá mláďata, ale většina červců klade vajíčka v bílých voskových ochranných váčcích. Samička může klást řady vajíček v počtu asi 150. Kladení trvá okolo 10 dní, čímž se značně snižuje hmotnost samičky, která po vykladení hyne. Vylíhlé nymfy lezou do té doby, až najdou vhodná místa pro obživu a neusadí se. Krmí se, dokud nedospějí, aby mohly klást vajíčka. Dospělé samičky se zřídka pohybují a jsou po celý život neschopné letu. Nepřijímají potravu, protože žijí jen krátce. Úplný životní cyklus samiček by mohl trvat asi 50 dní při 20 °C, nebo asi 25 dní při teplotě 30 °C. Rozmnožování ve skleníkových podmínkách a teplých budovách probíhá po celý rok.

K likvidaci tohoto škůdce pomáhá i využití predátorů. Černě a oranžově zbarvené slunéčko Cryptolaemus montrouzieri pochází z Austrálie. Jeho larvy i dospělci se zaměřují na červce a jejich vajíčka. Slunéčka prospívají jen v létě a vyžadují dobré světlo a teplotu nad 21 °C. Dávají přednost vysokým rostlinám, proto je nejlepší ochraňovat rostliny vyšší než 90 cm nebo umístit rostliny na lavice. Pro rostliny nižší než 30 cm je vhodný roztoč Hypoaspis. Ten bude rychle likvidovat dospělce a vajíčka, často se používá na menších kaktusech. Larvy denivky (Chrysoperla) požírají červce ihned po vypuštění. Tito predátoři jsou dobří pro dobu, kdy se rozmnožuje a usazuje slunéčko Cryptolaemus montrouzieri, sloužící pro dlouhodobější kontrolu.

Hubení červců konvenčními postřiky je obtížné kvůli jejich voskovému pokryvu chránícímu dospělce. Nymfy chráněny nejsou, ale je obtížné je postihovat, protože se skrývají v různých otvorech a štěrbinách na rostlinách. Voskový pokryv těla dokáže rozpustit například metylalkohol, který červce zároveň dehydratuje. Insekticidní mýdla jsou považována za netoxická pro lidi a domácí zvířata a bezpečná pro užívání. Pro kompletní ochranu je obvykle zapotřebí více než jedna aplikace. Jiný bezpečný a účinný postřik představuje olej, prodávaný také jako takzvaný zahradnický olej. Tyto oleje udusí hmyz a mohou být aplikovány na listy bez jejich poškození.

Postřiky se obvykle používají brzy v sezoně, dokud teploty nejsou tak vysoké, aby se mohla zavést biologická kontrola. Jestliže je zjištěn kořenový červec rodu Rhizoecus, kořeny se smáčí v silném roztoku insekticidu a sází do čerstvého kompostu. Silně zamořené rostliny je nejlepší vyřadit. Proti červcům rodu Phormium je skutečně nezbytné zasahovat zmiňovanými postřiky. Když je již kolonie založena, rostlina pravděpodobně odumře.

Existuje velké množství postřiků, které mohou být používány pro komerční pěstování, ale málo jich je dostupných v maloobchodním prodeji. Doporučuje se vždy používat různé postřiky, aby se zabránilo vzniku imunity červců vůči účinným látkám.

Rostliny je třeba pravidelně prohlížet. Před nákupem rostlin je třeba prozkoumat báze listů a vyřadit všechny rostliny vykazující známky výskytu červců nebo jejich výkalů. Vhodné je izolovat nově získané rostliny na dva až tři týdny, aby byla zaručena jistota zdraví ostatních rostlin. K vymýcení nákazy je třeba odstranit tolik kolonií, kolik je jen možné, a to odříznutím a zbavením se infikovaných výhonků a větví a omytím rostlin v proudu vody. Okartáčování je často jediný způsob k odstranění červců z kaktusů a dormantních řízků révy. Silně napadené rostliny by měly být vyřazeny a rostliny pěstované v nádobách by měly být uloženy do karantény. Budete-li udržovat kompost vlhký (ne přemokřený!), zabráníte tím výskytu kořenového červce rodu Rhizoecus. Rovněž ponechání otužilých rostlin venku přes zimu zničí kolonie červců a odstranění staré kůry révy v zimě pomůže odpudit počáteční kolonie.

Zdroj: Puklice
Zveřejněno: 29.12.2015



SiteMAP