Facebook Twitter Pinterest email tisk

Amarant - pěstování

Pěstování

Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě ručně vytrvávat plevel, než se rostlinka zorientuje a plevel ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, jen tak snadno se ho nezbavíte, protože je velmi plodný − jeho semena rozsypaná při sklizni mají klíčivost asi pět let. Pokud amarant vytrhnete jako ostatní plevel, zaskočí vás velkým kořenovým balem, v němž se nacházejí spřátelené bakterie, které mění vzdušný dusík ve využitelné hnojivo, což umí možná i lépe než například luštěniny. Proto se doporučuje hnojit draselnými a fosforečnými hnojivy, nikoliv dusíkatými. Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, lze jen setnout srpem.

Pro člověka i zvíře snad neexistuje lepší obilovina než právě amarant. Jako plevel je však velmi nežádoucí. V místech, kde došlo k jeho vysemenění, se stává až nesmrtelným.

Amarant patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší či střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Nesnáší utužení a zamokření. Vysévá se do půdy prohřáté na 10−12 °C.

V době zralosti semen rostlina obsahuje velké množství vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty dané výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10−12 %. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku.

Zdroj: Amarant
Zveřejněno: 12.5.2017



SiteMAP