Facebook Twitter Pinterest email tisk

Langstroth - Langstrothův úl – metodika

Langstrothův úl – metodika

Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.

Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.

Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.

Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.

Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.

Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.

Nízkonástavkový úl s velikostí rámků výšky 159 nebo 185 mm v plodištních i medníkových nástavcích znamená menší hmotnost nástavků i plástů. Záměna nástavků v třínástavkovém plodišti probíhá v rozsahu plodového hnízda a nezpůsobuje tak velký zásah do tepelného režimu včelstva. Stavba mezistěn probíhá v předem připravených nástavcích (s možností přípravy mimo sezónu), které pak mohou být jak pro med, tak i pro plod. Samozřejmá je manipulace s jednotlivými plásty pouze při vytáčení medu, případně při chovu matek. Oddělky, jako prevence rojení a porušování rozvoje roztoče Varroa, se provádějí v celém nízkém nástavku spolu s chovem matek, oplodňováním a selekcí, včetně jednoduché výměny matek spojováním oddělků s produkčním včelstvem (zmlazování). S nízkými nástavky jste velice flexibilní. Prostor může být přizpůsoben na jakoukoliv sílu včelstva a snůškovou situaci. Nástavkové stěny se nemusí většinou slepovat. Svojí malou hmotností zpřístupňují nízké nástavky včelaření i našim něžným kolegyním a starším včelařům. Je možné včelařit bez mateří mřížky. Nedostatkem nízkých nástavků je vyšší počet rámků a nástavků při zakládání včelnice – více uložených plástů a nástavků, více mezistěn a jejich příprava do rámků a nástavků.

Smíšený provoz systémem Dadant – velký plást plodištního nástavku podporuje rychlejší jarní rozvoj. Zásoby jsou rozděleny uceleněji. Rovněž plodové hnízdo je kompaktnější. Matka nemá snahu klást v nízkých medníkových nástavcích, má-li k dispozici velký plást a relativně vytlačí všechen med z plodiště k vytáčení, za předpokladu, že je dostatečně plodná. Lze pracovat bez mateří mřížky. Zbytky medu jsou v případně zaplodovaných nízkých plástů relativně malé.

Nevýhodou tohoto typu jsou dvě velikosti rámků, v plodišti pak manipulace s jednotlivými těžkými rámky. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená, maximálně 3 mezistěny za rok, protože plásty k výměně jsou neustále zaplodované. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dost medu, který je pro přezimování včel nevhodný. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem. Jarní a letní přehození vysokého nástavku je velmi obtížné pro velkou hmotnost plodištního nástavku. Rychlejší jarní rozvoj včelstva znamená také rychlejší rozmnožení roztoče Varroa, protože to souvisí s plodováním. Je tedy nutné dbát na dokonalé odstranění roztočů při ošetření.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno: 14.11.2015



SiteMAP