Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Složky hnojiv - fosfor

Fosfor

Fosfor je pro rostliny klíčovým prvkem, zejména pro správnou tvorbu jejich reproduktivních orgánů. Fosforečná hnojiva poskytují rostlinám výživu ihned, nebo se v půdě postupně uvolňují. Historicky lze používání fosforečných hnojiv datovat do konce osmnáctého století. Na počátku tohoto typu hnojiv stála kostní moučka získaná mletím kostí a také popelem z kostí. Průmyslová produkce fosforečných hnojiv sahá do devatenáctého století. Hlavními surovinami pro jejich výrobu byla již zmíněná kostní moučka a také koprolit. Koprolit jsou zkamenělé výkaly živočichů. Později byly tyto suroviny nahrazení fosfority a apatity. Apatit je zvláštní druh fosfátu. Zdrojem fosforu jsou železné rudy, ze kterých se fosfor spolu s vápníkem odstraňuje. Fosforečná hnojiva můžeme rozdělit na rozpustná ve vodě, rozpustná v citranu amonném, rozpustná v kyselině citrónové nebo silných minerálních kyselinách. Komerčně asi nejznámějším fosforečným hnojivem je takzvaná Thomasova moučka. Thomasova moučka patří mezi fosforečná hnojiva, která vznikají při zpracování rudy. Častou volbou při hnojení fosforem jsou rudy magmatického původu neboli apatity. Nejpoužívanějším apatitem je fluorapatit. Při hnojení fosforem je třeba dbát na takové faktory, jako je samotná forma fosforu (rozpustnost), jaké jsou půdní vlastnosti (vlhkost, reakce, teplota) a jaká je příjmová kapacita hnojené plodiny.

Zdroj: Složky hnojiv
Zveřejněno: 24.3.2014



SiteMAP