Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Řez stromů dle pěstebního tvaru - druhy řezů

Druhy řezů

Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.

Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).

Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.

Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.

Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.

Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).

Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiště. Řez nesmí být příliš silný, jinak by mohlo dojít ke korunové výmladnosti. Při rozsáhlejších redukcích je lepší řez rozdělit na etapy. Stejně jako u předchozích technologií řezů i zde je velmi důležitá technika řezu – množství odejmutého asimilačního aparátu, řez na větevní límeček. Je nutné zdůraznit, že tento řez je často zapříčiněn volbou nevhodné dřeviny na danou lokalitu anebo dlouhodobou absencí v péči o ni.

Prosvětlovací řez – používá se k prosvětlení koruny, umožňuje lepší přístup světla do vnitřních partií stromu. Další úlohou je zlepšení průchodnosti vzduchu a zmenšení náporové plochy při silných větrech. Odstraňují se taktéž větve zbytečně zahušťující, křížící, rostoucí příliš do středu koruny nebo větve, které se třou o sebe. Jako u předchozího řezu i zde je potřeba dbát opatrnosti, aby nedošlo vzniklým šokem k nekontrolované korunové výmladnosti.

Symetrizační řez – zabraňuje většímu torznímu zatížení při silném větru. Je důležité, aby bylo těžiště co nejblíže středových os stromu. Symetrizací koruny lze velmi výrazně zlepšit stabilitu stromu.

Stabilizační řez (SIA) – je specifickým příkladem redukčního řezu, který je vhodnou alternativou dekapitace. Jde o zmenšení náporové plochy při větru a snížení těžiště stromu za pomoci snížení nejsvrchnější části stromu, čímž se výrazně zvýší stabilita stromu. Při odstraňování nejsvrchnějších partií se odebírají jen větve nejvyššího řádu tak, aby nevznikly příliš velké rány, které by mohly být vstupem pro patogeny. Řez se provádí tak, aby nedošlo ke znehodnocení architektury stromu nebo k nekontrolované korunové výmladnosti. Řez se neaplikuje u dřevin se silnou apikální dominancí typu smrk, modřín, jedle, a to z důvodu destrukce přirozené architektury stromu.

Hlavový řez – odstraňuje primární strukturu větvení. Vytvořené sekundární výhony jsou odstraňovány každoročně, čímž je podpořena tvorba takzvaných hlav. Provádí se zakracování výhonů na větevní límeček nebo trojočkový čípek pro urychlení obnovy koruny. Klade se důraz na provedení řezů menších než 3 cm, a to z důvodu rizika infekce.

Rekonstrukční řez – provádí se například při silném jednorázovém šoku, kdy dochází k odumření velkého podílu listového aparátu nebo k odumření celých letorostů.

Likvidační řez (kácení) – lze jej charakterizovat jako odstranění stromu ze stanoviště z důvodů pěstebních, fytopatologických, provozně bezpečnostních či kompozičních. Většinou se jedná o postupné kácení, které vykonávají poučení arboristé.

Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017



SiteMAP