Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Složky hnojiv - draslík

Draslík

Nedostatek draslíku znamená vážnou fyziologickou poruchu ve výživě rostlin. Projevuje se deformacemi listů, jejich svinováním, okrajovými nekrózami a zkracováním internódií. Rostlina s nedostatkem draslíku hůře hospodaří s vodou a je ohroženější k napadení patogeny. Vzhledem k vlivu na hospodaření s vodou nedostatek draslíku u rostlin výrazně ovlivňuje řadu metabolických a fyziologických funkcí, které jsou spojené s poklesem výnosu i jeho kvalitou. Rovněž se snižuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám, suchu a podobně. U zelenin je omezena jejich skladovatelnost a chuťové vlastnosti. Nižší je i obsah vitamínu C. U obilovin se snižuje pružnost stébla, což zvyšuje nebezpečí poléhání. Při nedostatku draslíku dochází zpočátku k mírnému poškození rostlin, které však později může nabývat plošných a zřetelných projevů.

K typickým příznakům nedostatku draslíku v rostlinách patří hnědé suché nekrotické skvrny a svinutí listových špiček, stejně jako chloróza (žloutnutí) mezi listovými žilkami. Čepele listů jsou úzké, okraje listů se stáčejí směrem dolů, list má zvlněnou formu (réva, solanaceae). Nekrózy listů se objevují od okrajů a rozšiřují se až ke střední ose. List u ovocných stromů neopadává. Fialové skvrny se mohou objevit také na spodní straně listů. Růst rostlin a kořene, vývoj semen a plodů se obvykle s nízkým příjmem draslíku snižuje. Často se nedostatek draslíku projevuje nejdříve na starších (nižších) listech, protože draslík patří mezi mobilní živiny, což znamená, že rostlina může přesunout draslík rychle do nových listů, když má nedostatek draslíku. Nemocné rostliny mohou být náchylnější k poškození mrazem a nemocemi a příznaky těchto poškození mohou být často zaměňovány s poškozením větrem nebo suchem. Nedostatek draslíku vyvolává změnu habitu rostlin – tvoří se rosetové stadium. Hlavní stonek není vzpřímený a dlouhý, ale zkrácený a vytváří boční výhony. Rostliny nabývají keřovitý nebo metlovitý vzhled (hrách, obiloviny, brambory, rajčata). Příčinou je odumření hlavních výhonů od bazálních částí.

U brambor je velikost hlíz mnohem menší a výnos je nízký. Listy této rostliny se jeví jako matné a jsou často modrozelené barvy s chlorózou. Listy jsou malé. Objevují se tmavě hnědé skvrny na spodní a bronzový nádech na horních ploše listů. U košťálovin jsou listy modrozelené barvy a mohou mít nízký stupeň chlorózy. Suché nekrózy podél vnějších okrajů listů jsou běžné a listy jsou často hustě nahloučené, což je způsobeno pomalým růstem.

U rajčat jsou stonky dřevnaté a růst je pomalý. Listy jsou modrozelené barvy a plochy mezi žilkami jsou často vybledlé až bledě šedé barvy. Listy mohou mít také bronzový vzhled a objevují se na nich žluté a oranžové skvrny. Plody dozrávají nerovnoměrně a někdy mají zelené skvrny v blízkosti stonků.

U jablek jsou listy nekrotické a suché na okrajích, mají chlorózu mezi cévními svazky. Plody jabloní mají často mírně kyselou nebo dřevnatou chuť. U angreštu, rybízu a malin dochází běžně k odumírání prýtů a postranních větví. Přestože rostlina může v raných fázích nedostatku draslíku vytvářet mnoho květních pupenů, výnosy plodů jsou nízké a plody jsou nekvalitní. Při špatném zásobení draslíku jsou květy předčasně shazovány. Semena a plody jsou zakrnělé.

U mnoho druhů rostlin nedostatek draslíku způsobuje, že jsou více náchylné k poškození mrazem a některým chorobám než rostliny s odpovídající hladinou draslíku. Zvýšená odolnost vůči nemocem spojená s odpovídajícím množstvím draslíku naznačuje, že draslík má významnou úlohu v poskytování imunity rostlinám. Zvýšením hladiny draslíku u zkoumaných rostlin bylo prokázáno, že snižuje výskyt mnoha onemocnění. Nicméně rostoucí koncentrace draslíku nad optimální úroveň větší imunitu již neposkytuje.



Ochrana rostlin

Zdroj: Složky hnojiv
Zveřejněno: 24.3.2014



SiteMAP